Obědová „meníčková“ pohoda v Brně aneb skoro předvolební motiv

Nedávno, pamatuji si to dobře, bylo to přesně 21.srpna, který pro nás Brňáky ( zejména střední a starší generace) tolik znamenal a pro mnohé má  i nadále silný , až srdeční   význam,  jsem v brněnském pohostinství určeného zdejší  vyšší nižší střední třídě vyslechl relativně interesantní rozhovor.

Pán (dále jen P) –  Dám si řízek Servírka (S) – Kuřecí či vepřový? P: Kuřecí, prosím.

Manželka (M) naštvaně : Ses zbláznil, Zdenku? Kolikrát ti mám opakovat, že kuřata jsou plná antibiotik a různých éček a jiných “s*aček” … P: Dám si tedy vepřový . M ještě více naštvaně : Vepřový, to si snad děláš legraci, nejvíc tučné maso, plno cholesterolu…chceš vážit 150 kg?

P: Můžu si tedy dát trojku ? S: Myslíte ten salát, pane ?

M: Jo, pán se chce cpát salátkem, aby imponoval mladým holkám, to jsi celej ty, laskavě si uvědom kolik ti je let, …to nevíš „manžo“, že  po salátu budeš mít do dvou hodin hlad a vyjíš půlku ledničky jako minule a já nebudu mít , co na večeři. Pro pět ran do hladového krokodýla, víš dobře, že přijde Pavel s Natálií….

P: Můžu si tedy dát tu čtyřku, máte ji ještě? M: Zdenále , to děláš snad schválně, nebo co? Musíš si opravdu pokaždé vybrat to nejdražší jídlo? Hlavně teď  když šetříme na rekonstrukci chalupy, to snad děláš schválně nebo co? (Pozornější čtenáři si jistě povšimli, že paní zde zopakovala  svou patrně oblíbenou „schválnostní“ asertivní frázi).

Poučení z krizového obědového vývoje – 21.8.2017

A jaké je z celé obědové historky ponaučení? Kdy už konečně začnou politici uvažovat o zavedení nového potřebného institutu manželství na dobu určitou?

Nota bene nezadržitelně se blíží  podzimní parlamentní volby, a každý nápad je dobrý. No, co myslíte,  vážení a milí čtenářští přátelé ?

www.sukolman.cz